Ve dnech 23.06. - 11.07.2008 absolvovala studentka letošní třídy V3.B sovislou pedagogickou praxi v cvičném zařízení naší partnerské školy v německém Wandlitz - v integrační MŠ "Spatzennetz" (Špaččí hnízdo) v obci Klosterfelde. Získala cenné zkušenosti, které sama popisuje v následujícím textu:
MOJE PEDAGOGICKÁ PRAXE V NĚMECKÉ MATEŘSKÉ ŠKOLCE
Svoji letošní souvislou pedagogickou praxi jsem mohla díky spolupráci VOSP a SPgS s Oberstufencentrum Barnin, Socialwesen Wandlitz absolvovat v německé mateřské škole.
Místo praxe, ubytování v týdnu (na internátě) i přes víkend (v hostitelské rodině) organizovala naše partnerská škola.
Praxe byla v termínu od 23.6.- 11.7. 2008. Takže jsem 22.6. usedla do vlaku směr Praha – Berlín, hlavní nádraží. V cílové stanici mě vyzvedla ředitelka partnerské školy Frau Fährmann a odvezla mě do Wandlitz, které je asi 40 km od centra Berlína.
Další den ráno si mě vzala na starost Frau Tank, což byla vedoucí mé praxe, a odvezla mě do školky. Mateřská školka „Kita Spatzennest“ byla v Klosterfelde, zhruba 4 km od Wandlitz.
Jednalo se o integrační mateřskou školu, čemuž byla přizpůsobeno celé zařízení. Budova byla přízemní, bezbariérová, vybavena výtahem, aby i nechodící děti mohly s ostatními dětmi navštěvovat výtvarnou dílnu a tělocvičnu, umístěné ve sklepě budovy.
Mateřská škola je určena pro děti od 1 do 7 let, protože její součástí jsou i jesličky pro děti do 3 let. Pro jesličkové děti jsou tam 2 třídy a pro děti ve věku 3-7 let 4 třídy, z toho 2 jsou třídy integrované – jsou tu dohromady děti zdravé a postižené.
Já jsem byla ve třídě integrované, kde bylo 16 dětí a 3 vychovatelky. 2 děti byly postiženy tělesně, chlapeček na vozíčku a holčička se svalovou atrofií špatně chodící. 2 vychovatelky ze skupiny jsou určeny převážně pro péči o postižené děti.
Rozdílů mezi českou a německou školkou je spousta. První si uvědomíte hned při vstupu do zařízení, protože obrovským rozdílem je materiální zabezpečení. Což je vidět nejen v zařízení, v pomůckách, ale i v jídle pro děti. Dalším rozdílem je vztah mezi rodičem a vychovatelkou. Vztahy jsou tu mnohem vřelejší, přátelštější. Rodič, který dává dítě do školky si s vychovatelkami vždy popovídá a pokud má čas, sedí s nimi třeba hodinu ve třídě. Rodiče se dále aktivněji podílí na akcích pořádaných školkou – finančně i osobně.
Největším rozdílem oproti českým MŠ je pojetí výchovy dítěte jako takové. V Německu je kladen mnohem větší důraz na samostatnost dítěte. Děti mají prostor a nárok na samostatná rozhodnutí, ale jsou za ně zodpovědné. Po zařízení se děti v průběhu dne pohybují volně, mohou se jít podívat i do jiných oddělení. Vybírají si samostatně i aktivity. Prakticky tu neexistuje organizovaná činnost. Vychází se ze zájmů dítěte, ať individuálních či skupinových. Vychovatelky děti více pozorují a podporují v jejich zájmech. Samostatnost je viditelná i u jídla. Pokud se s nimi přece jen něco probírá, jde nejvíce o prožitek – pedagogika prožitku. Na svačinu (nejčastěji bývá chléb, sýr nebo salám a ovoce či zelenina) si děti vyberou chléb, samy si ho namažou máslem a obloží, čím chtějí. Při obědě se doprostřed každého stolu dají misky s jídlem a děti si nandají na talíř, kolik a co chtějí. Množství jim nikdo nehlídá, když nechtějí, nandají si jen malinko. Ale jsou vedeny k tomu, nandat si tolik, aby to snědly.
I hygienické normy jsou mírnější. Děti se moc nepřezouvají a vůbec nepřevlékají. V čem do školky přijdou, v tom jsou celý den, dokonce i přes spaní. Spaní nemají děti povinné. Po dohodě s rodiči a vychovatelkami dítě po obědě jde buď spát, odpočívat nebo si hrát.
Vychovatelkám i rodičům jde především o samostatnost dětí, proto je nechají dělat vše, o co projeví zájem. Počítá se s tím, že se při tom dítě nejen umaže, ale i zraní. Na druhou stranu musím říct, že německé děti jsou mnohem odolnější a málokdy se jim něco stane, přestože některé pády vypadaly hrozivě.
Praxe v Německu pro mě byla cennou zkušeností a já bych za to chtěla poděkovat vedení VOŠP a SPgŠ v Litomyšli. Dále PaedDr.Janě Mackové za pomoc při organizování praxe a samozřejmě škole ve Wandlitz a MŠ v Klosterfelde, že mě přijali mezi sebe a pomohli při získání řady cenných zkušeností.
Lucie Lahodná
